Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kdo se bojí klasiky ....

Po  nadšení z Egypťana Sinuheta  a   zklamání z  Obratníku Raka  se zamyslím nad tím, jak je kruté zabít ptáčka...

Harper Lee  -  Jako zabít ptáčka    (To killl a Mockingbird)

Toto  dílo moderní americké klasiky oceněné  Pulitzerovou cenou  k mým čtenářským restům nepatřilo. Nestydím se přiznat, že jsem o jeho existenci  dlouho neměla ani ponětí.  Důvody jsou jako vždy neznámé a dnes už těžko zjistitelné. Jedno vím jistě, tento příběh ve  školních osnovách  v   70  tých  letech  nefiguroval.  Možná to bylo nepružností systému - kniha byla vydaná v roce 1960, spíše  tam  ale něco navzdory  boji pri rasové nerovnosti  režimu vadilo, ale  tehdy se  americké klasice ze zřejmých důvodů   prostor  stejně moc nedával - Hemingway,  Steinbeck,  Draiser   a pro jistotu ještě Whitman,  aby se neřeklo,  a tím to končilo.  

Ale to teď není důležité. Důležité je, jak jsem se ke knize dostala  Nikdo z mých sečtělých přátel ji  nečetl, nikdo mi  ji  nedoporučil. Bylo to přes americké  filmy a seriály, kde nebylo možné si odkazů a zmínek na toto dílo nevšimnout.  Zde je na místě uvést, že současné   seriály   a  samozřejmě nejen americké, ale  britské, nebo severské   jsou  často velmi inspirativní a kromě  detektivních a akčních zápletek, lze zde nalézt mnoho zajímavého z oblasti kultury, historie a politiky.  Mám na mysli, samozřejmě, produkci renomovaných stanic jako  HBO, Netflix, apod. 

Ale zpět ke knize , která  nám vypráví příběh úžasné, ač neúplné rodiny tvořené  neuvěřitelně mravným a chápavým  otcem  Atticem  a nádherně neposednou dcerou přezdívanou Scaut a synem Jemem, kteří se octnou  a čelí  soukolí  odporného  bezpráví.  Přesto je kniha humorná a neuvěřitelně moderní a inspirativní.   Myslím, že po jejím přečtení chce mít každá dcera otce jako byl Atticus a každý otec dceru jako byla Scaut.

Krásný  čtenářský zážitek   jsem  si umocnila   filmem  z roku 1962 , kde  Gregory Peck   hrál  Attica tak, že předčil literární předlohu. 

 

P.S. ten ptáček - symbol nevinnosti má být drozdec mnohohlasý (píše  WIKI).

 

Autor: Jarka Jendrisková | sobota 23.5.2020 9:05 | karma článku: 14,18 | přečteno: 437x
  • Další články autora

Jarka Jendrisková

Vzpomínka na (ne)jednu venkovskou zabijačku

Únor je měsíc divný, někdy už ani není zimní a jaro přitom také v nedohlednu... Jediné, co je na něm zajímavé, je masopust a zabijačky.

5.3.2024 v 21:23 | Karma: 29,73 | Přečteno: 2725x | Diskuse| Poezie a próza

Jarka Jendrisková

Zapomenuté české filmy

Také už jste několikrát viděli téměř vše, co dávají v televizi na všech programech, pokud to ovšem nejsou úplné stupidity? Máte rádi české filmy a jste přesvědčeni, že je už všechny znáte ? Může a nemusí to být pravda.

30.1.2024 v 15:43 | Karma: 23,25 | Přečteno: 747x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Jak jde kroj, tak se stroj… aneb módní hity a módní úskalí

„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala máti, když jsem se v pubertálních letech bláznivě smála modelům a účesům na fotkách z jejího mládí. "A neškleb se, jak potrhlá, však ty tvoje mini a grisle (rifle) taky nejsou žádná krása. "

10.1.2024 v 22:30 | Karma: 14,73 | Přečteno: 325x | Diskuse| Ona

Jarka Jendrisková

Jsou světla, která nevidíme a seriály, které vidět nemusíme.

Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě uchvátila a potěšilo mě, že bude převedena na filmové plátno, lépe řečeno na seriálovou obrazovku, nicméně těšení bylo provázeno obavami, jak to dopadne...

14.11.2023 v 18:16 | Karma: 11,90 | Přečteno: 449x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Kdo se bojí klasiky aneb Karel Čapek se na nás dívá…

Ten, kdo se bojí klasiky, určitě není členem našeho čtenářského klubu, neboť na přání jeho členek jsem si na příští setkání připravila Karla Čapka. Tak proč se nepodělit i s vámi...?

31.8.2023 v 9:16 | Karma: 10,23 | Přečteno: 217x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Busem do Chorvatska aneb Pekelná jízda

Chorvatsko - tak krásné a tak blízko...., tento slogan cestovních kanceláří je kupodivu pravdivý, ale pozor, ať vás nezláká k cestě k vysněnému cíli autobusem.

8.7.2023 v 15:53 | Karma: 42,85 | Přečteno: 12640x | Diskuse| Cestování

Jarka Jendrisková

Směšné lásky pro celý život

Smyslem života je bavit se životem, a je-li život na to příliš lenivý, nezbývá nám, než ho trochu postrčit. Člověk musí neustále osedlávat příběhy, ty střelhbité klisničky, bez nichž by se ploužil v prachu jak unuděný pěšák.

13.4.2023 v 20:58 | Karma: 8,16 | Přečteno: 296x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Paní profesorce s láskou

Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou. (Jan Amos Komenský)

8.2.2023 v 0:44 | Karma: 30,95 | Přečteno: 2152x | Diskuse| Společnost

Jarka Jendrisková

Kdo se bojí klasiky - starší bratr "Formanova Amadea"

Já oslepím své koně, zradím cokoliv, Když jen kývneš, když se mihneš na schodech. Tak podívej se na mě, na jezdce o holi, už bych oslepil svý koně , zradil cokoliv ...

29.11.2022 v 23:54 | Karma: 9,01 | Přečteno: 352x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Vánoce u našich aneb věčné návraty

Věčné návraty nemusí mít jen důstojná klasika, tak se zkusme nezlobit na norský seriál Vánoce u našich, který vám může zpříjemnit adventní čas, že hlavní hrdinka Johanna vypadla z oka Bridget Johnson.

28.11.2022 v 10:52 | Karma: 6,14 | Přečteno: 296x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

První sníh

První sníh, přestože je studený, nikoho chladným nenechá. Je v nás ukrytý a touto dobou se zaručeně objeví .Tak mu zkusme naslouchat.

23.11.2022 v 4:04 | Karma: 5,43 | Přečteno: 144x | Diskuse| Poezie a próza

Jarka Jendrisková

Stále jsou naši mrtví s námi a nikdy vlastně nejsme sami ...( Jan Skácel )

Myslíme na ně, ne pouze 2. listopadu, byli nám drazí, i když se to někdy s nimi nedalo vydržet. Jsou němými svědky našich životů, cenzory našeho svědomí, partnery nekonečného dialogu. Už znají odpověď na všechny otázky.

1.11.2022 v 19:17 | Karma: 12,63 | Přečteno: 361x | Diskuse| Poezie a próza

Jarka Jendrisková

Sobota u Šrámků....

Nenavštívit rodný dům Fráni Šrámka na náměstí v Sobotce nevadí, genius loci jeho veršů bude s vámi cestou ze Sobotky po dlouhých lukách směrem na hrad Kost.

20.10.2022 v 9:51 | Karma: 7,38 | Přečteno: 193x | Diskuse| Poezie a próza

Jarka Jendrisková

Když dojde blogerce, která se chtěla věnovat hlavně kulturní rubrice, dech …

Co psát v době, kdy dochází inspirace, kdy je mi trapné nereflektovat současnost a schovávat se pod klasikou, které se stejně nikdo nebojí, protože je mu většinou ukradená... O čem psát, aby to mělo smysl?

8.6.2022 v 1:10 | Karma: 10,23 | Přečteno: 288x | Diskuse| Společnost

Jarka Jendrisková

Muž jménem Ove

Sleduji novinky a nevyhýbám se klasice, čtu literaturu faktu, historické romány, krimi domácí i severské, milovaného Kunderu, fascinujícího Iana Mc Ewana i skvělou Delphine Vigane... Tak jak mně mohl uniknout Backman a jeho Ove ???

13.5.2022 v 0:23 | Karma: 11,22 | Přečteno: 290x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Kdo se bojí klasiky

Lvíče, aneb Flirt se slečnou Stříbrnou. Píši Vám Karino, a nevím, zda jste živa , " a tak k Vám pro jistotu vyplouvám...“

8.3.2022 v 21:54 | Karma: 8,96 | Přečteno: 228x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Jarek Nohavica v Litoměřicích - jen jednou nohou na severu

Jaromíra Nohavicu jsem dosud viděla a slyšela na živo jen jednou. Bylo to v Ústí nad Labem, dobře před 20 lety, v Národním domě, jehož sál nepatří k největším.

10.2.2022 v 21:28 | Karma: 28,64 | Přečteno: 662x | Diskuse| Kultura

Jarka Jendrisková

Inventura růží

Jak napsat báseň? Pomalu a než se setmí, se bát.... Nebo v noci .... A pak ráno už nic neměnit, vždyť není čeho se bát......

27.1.2022 v 1:13 | Karma: 6,33 | Přečteno: 150x | Diskuse| Poezie a próza

Jarka Jendrisková

O jménech

V dobách mého raného mládí (60 a 70 léta) měl zvláštní křestní jméno málokdo. My holky jsme byly Jany, Jarky, Jitky, Hany, Dany, Mileny, Jiřiny, Aleny, Věry, někdy i Ireny , Evy, Květy, Zdenky a Vlasty...

26.1.2022 v 23:56 | Karma: 22,17 | Přečteno: 792x | Diskuse| Ona

Jarka Jendrisková

Labské variace, řeka v čase (léta šedesátá až sedmdesátá)

Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní jsou lidé narození v rovinách, jiní jsou horalé a jiný je ten, komu od narození do dospělosti hučí do uší moře. Já jsem se narodila a vyrostla u řeky.

21.12.2021 v 22:21 | Karma: 18,51 | Přečteno: 374x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 54
  • Celková karma 26,49
  • Průměrná čtenost 709x
Často se mi stává, že vidím věci trochu jinak, než je běžné...

 

 

Seznam rubrik