Kdo se bojí klasiky ...

Egypťan Sinuhet -  už slyším ty kritické hlasy:  " objevila Ameriku,  hvězda ,  každý přece  už dávno četl Egypťana  Sinuheta "  - a vidíte, já až teď !"

Nevím, jak Vy, ale já  sebou celý život vláčím čtenářské resty.   Příliš mě netrápí, že jsem    nečetla  všechny   knihy  typu   :" Krvavé  lázně, Ženy na kousky,  Kosti na prodej,  Mrtvoly v úplňku" , apod., ale  mezery v klasice, ty mě umí potrápit.   Abych neurazila čtenáře thrilerů , musím upřesnit, že já  mezi ně také patřím, o to nic.  " Nesbeho"  mám přečteného celého, například.... a Milénium bylo super,   a další, a další, (Eriku od  Roberta  Bryndzy  třeba  také znám, heč. ).

Za studenských let jsem jsem s chutí četla vše, co se mi pod ruku v té době dostat mohlo, to znamená téměř všechnu  světovou  klasiku (Co jsme číst nesměli,  jsme nevěděli).   Povinná četba pro mě  nebyl problém, měla jsem ji přečtenou dřív, než nám ji zadali. 

Egypťan Sinuhet mě minul, přestože jsem milovala starověk, a to jsem si dlouho neuměla vysvětlit. Vždy jsem o té knize věděla, ale nikdy jsem si ji nekoupila, nepůjčila, nenarazila jsem na ni., nechápala jsem proč.  

Teď už to   vím.  Ta  kniha si na mě počkala   a já   jsem si počkala na ni a nestačila jsem se divit. 

Kniha napsaná v roce 1945  je neuvěřitelně čtivá, chytrá, zábavná, vtipná, poučná    a   nebezpečná !   Nebezpečí spočívá  v tom, že se mi od té doby, kdy jsem ji četla, žádná historická kniha , napsaná v současnosti už zdaleka tak nelíbila. 

Je  ještě mezi Vámi někdo, kdo ji nečetl ?  NEVÁHEJTE.    Ale třeba si také ještě počkejte..