Sen o vílách a rusalkách
Můj vztah k nadpřirozeným bytostem byl v mém dětství jednoduchý. Boha a spol. (tím spol. mám na mysli Jeho základní příslušenství, čítající jakéhosi nepochopitelného Ducha Svatého, pak Ježíše, Marii, apoštoly, různé svaté, atd.) jsem jako dítě, díky ateistické výchově, moc neznala. Nejznámější pro mě byli čerti a Mikuláš, neboť ti se osobně dostavovali každý rok pravidelně 5. prosince. Bála jsem se jich, pravda, ale bála jsem se krásně a vlastně jen tak maloučko, protože jsem byla hodné, šprtavé dítě, co nemělo jinou touhu, než potěšit maminku. Co by mi v mé situaci ti směšní hastroši v bílém a černém podivném oděvu, co ke všemu vypadali jako sousedovo kluci nebo jako můj brácha, mohli udělat ? Drmolili „huliky, buliky, uč se a poslouchej maminku a tatínka“ a maminka řekla, že „ona se učí a poslouchá“ a byl konec představení. „Navalte výslužku“, říkala jsem si v duchu a těšila se na pomeranč, ořechy a čokoládu Milenu.
Ani v andělech jsem neměla jasno. Velcí andělé se mi jevili divní svou bezpohlavností, ale jejich zdůrazňovaná krása mě nutila k úvahám, zda vypadají jako má starší sestra nebo Jean Marais, kterého tehdy obdivovala. Malí andílci pak sice byli roztomilí, vyhlíželi jako děti, ale byli zase příliš baculatí, skoro jako já, a to bylo špatně, to mě nebavilo.
Mě zajímaly víly a hlavně rusalky, protože ty přece žijí u vody! Kdo se narodí a vyroste u řeky jako já, nasákne vodou na celý život. Nemám a nebudu mít z vody strach, ráda se na vodu dívám, ráda jsem u vody, ve vodě, na vodě…….. Na řece, na jezeře, na přehradě, na rybníku, u moře (oceán mi zatím dopřán nebyl) , tam všude jsem šťastná.
Kdesi v mém hlubokém podvědomí se skrývá kniha o vílách a rusalkách a už si nepamatuji, jestli mi ji četla maminka nebo já sama, jako jednu z mých prvních knih. Byly tam ilustrace, které mě ovlivnily na celý život, přestože si je přesně nepamatuji. Vybavuji si jen tu naprosto dokonale zachycenou atmosféru kouzelných příběhů těch nadpozemsky krásných a křehkých bytostí, ty dlouhé vlající vlasy, ano vlající, nikoliv smáčené, přestože to byly rusalky. Jak bych si přála tu knihu znovu vidět – nebo raději ne ? Co je ve vzpomínkách a fantazii, by tam možná mělo zůstat…..
Záznam divadelního představení Dvořákovy Rusalky, sledovaný mýma osmiletými vytřeštěnýma očima v pozdních večerních hodinách, kdy oba rodiče upadli do zaslouženého spánku, mou lásku k rusalkám jen znásobil. Brzy poté na mě Československá televize nastražila adaptaci Malé mořské víly a celoživotní závislost na vílách byla dokonána.
V pozdějších letech, protože jsem se svou zálibou nechtěla být sama a s dospělými a pubertálními vrstevníky o tomto tématu mluvit jaksi nešlo, vyprávěla jsem svým malým neteřím snové příběhy o království vodních králů a rusalek. Ty jejich oči, když jsem jím líčila, co se skrývá pod hladinou řeky Labe, vidím dodnes.
Pak šel čas, a tolik cest a tolik míst, lesní tůně a horská jezera…… Vždy je tam vidím , vždy tam jsou , tak jemné, vlající, průsvitné, neuchopitelné, a když je právě nevidím, nevadí, asi zrovna odběhly, vždyť nedaleko je další jezírko a tůň ….
A nikdo neví, co je jejich role, zda jsou jen rusovlasé, říční, jezerní nebo snad … zlé… ? Ne, ty mé Rusalky nejsou zlé, jak tvrdí některé zdroje, nebyly prokleté ani nespáchaly sebevraždu, a když si češou své nádherné rusé dlouhé vlasy, nezpůsobí povodeň. Mé rusalky jsou sen, sen o jejich kráse a mé nikdy nenaplněné touze, sen, který se spolehlivě spustí jak film, když uvidím tu pravou vodu.
A před dvěma lety jsem ji zase viděla, v Jizerských horách na Jizerce, tu „pravou vodu“, ale tentokrát ne v hlubokém lese, který se na chvíli roztrhne, abychom viděli jezírko, zde to bylo jinak! Vše bylo jinak, obloha byla neskutečně blízko, vzduch se nehýbal a nebyl zde běžný les, ale kosodřevina, nádherně tajemná, jezero vystřídal jen pouhý potok, ale jaký potok! Rudohnědá říčka, se točí a svíjí, jako kdyby je volala, aby s ní tančily a vlály, mizely a zjevovaly se, a nabízí jim možnost kdykoliv uprchnout, mají kam, a zase se mohou vrátit, a tančit a tančit v jejích meandrech do nekonečna…. Poprvé na Jizerce a hned se můj sen objevil v nových kulisách. Pokud je milujete jako já, jeďte v létě za nimi, jsou tam a čekají jen na vás…
Jarka Jendrisková
Vzpomínka na (ne)jednu venkovskou zabijačku
Únor je měsíc divný, někdy už ani není zimní a jaro přitom také v nedohlednu... Jediné, co je na něm zajímavé, je masopust a zabijačky.
Jarka Jendrisková
Zapomenuté české filmy
Také už jste několikrát viděli téměř vše, co dávají v televizi na všech programech, pokud to ovšem nejsou úplné stupidity? Máte rádi české filmy a jste přesvědčeni, že je už všechny znáte ? Může a nemusí to být pravda.
Jarka Jendrisková
Jak jde kroj, tak se stroj… aneb módní hity a módní úskalí
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala máti, když jsem se v pubertálních letech bláznivě smála modelům a účesům na fotkách z jejího mládí. "A neškleb se, jak potrhlá, však ty tvoje mini a grisle (rifle) taky nejsou žádná krása. "
Jarka Jendrisková
Jsou světla, která nevidíme a seriály, které vidět nemusíme.
Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě uchvátila a potěšilo mě, že bude převedena na filmové plátno, lépe řečeno na seriálovou obrazovku, nicméně těšení bylo provázeno obavami, jak to dopadne...
Jarka Jendrisková
Kdo se bojí klasiky aneb Karel Čapek se na nás dívá…
Ten, kdo se bojí klasiky, určitě není členem našeho čtenářského klubu, neboť na přání jeho členek jsem si na příští setkání připravila Karla Čapka. Tak proč se nepodělit i s vámi...?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
OBRAZEM: Prahou prošel majálesový průvod. Masky kritizovaly Beka a bydlení
Součástí oslav 1. máje byl ve středu studentský majálesový průvod, který vyrazil z pražské Kampy a...
„Mami, ve zdech je příšera,“ tvrdila holčička. Dům ovládlo 60 tisíc včel
V domě rodiny Classových v Severní Karolíně číhalo po několik měsíců opravdu nečekané překvapení....
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 54
- Celková karma 29,82
- Průměrná čtenost 709x