Kdo se bojí klasiky....

Na koho se hněvá 12 rozhněvaných mužů ?  Myslím, že hlavně na sebe, alespoň většina z nich.  A nemohu se ubránit dojmu, že to platí i pro   mnoho  rozhněvaných  mužů v naší současné realitě, ať už v politice nebo v běžném životě....

Twelve Angry Men 

režie   Sidney Lumet,   scénář Reginald Rose  (porotce č. 11 hrál náš Jiří Voskovec)

Pokud v roce 2020  figuruje na ČSFD (Československá filmová databáze)  na 8. místě  film z roku  1957,  a to mezi  Kmotrem (1972)  a  Nedotknutelnými (2011),  to znamená  před filmy jako jsou Tenkrát na západě, Mlčení jehňátek,  Pán prstenů, ale i  před současnými filmovými hity  (např. Le Mans),  tak to  o něčem vypovídá  a nezbývá, než si film pustit,  i když se nám do toho moc nechce. To snad každý milovník filmů pochopí, pokud tento film ještě neviděl.  Jistě, že ten titul nebyl pro mě neznámý,  dokonce si myslím, že jsem ho už viděla jako dítě, to ale  určitě  nemělo pro mě valnou cenu. Dnes ovšem ano, byla jsem nadšená a připojila svých 5 hvězd k hodnocení filmu.

Děj filmu se odehrává v uzavřené soudní síni, 12 porotců má rozhodnout o vině či nevině kluka, který je obviněn z vraždy svého otce.  Fascinují je skutečnost, že se nedozvíme, zda je chlapec vinen či nevinen, a že to není vůbec důležité.  Důležité jsou zde úplně jiné věci.

Jednak to,  že o životě a smrti  mohou rozhodovat lidé, kterým na věci samé vůbec nezáleží, pohybují se v kruhu  zažitých klišé, nechtějí  věcně  diskutovat  a  připustit žádné logické argumenty a hlavně  spěchají domů  za svým životem,  za svým sportovním klubem - prostě to chtějí mít z krku, přestože to  jejich "z krku "  znamená něčí popravu.   Z toho  samozřejmě diváka  mrazí.

Především je zde však  důležitá studie postavy  porotce č. 8, který  jako jediný vysloví logické pochybnosti o důkazech  vraždy a tím i o vině obžalovaného a v průběhu děje získá  ostatní na svou stranu. Je to koncert silné osobnosti, která  se řídí  svou technickou  inteligencí, ale i moudrostí a hlavně  vysokou morálkou a smyslem pro zodpovědnost.   Z toho se samozřejmě dostaví pro diváka povznášející pocit   naděje  na vítězství  rozumu a spravedlnosti  nad tupostí a lhostejností. 

Jako klasika hodná toho jména  je film samozřejmě úžasně současný,  vše tam řečené se dá aplikovat na dnešní dobu a pro toho, kdo se nebojí klasiky,  ale případných  nezáživných nekonečných monologů a dialogů, mám dobrou zprávu. 12 rozhněvaných mužů je film poutavý,  napínavý,  vzrušující,  vtahuje nás do děje  a hlavně :  činí z nás parťáky  kladného hrdiny,  kterého přece všichni stále tak potřebujeme......